Vzduchotechnika v bytových domech je výtečný pomocník. Může spolehlivě odvádět nežádoucí pachy, například z toalety či z koupelny, a zároveň by mohla posloužit pro odvod výparů z kuchyňské digestoře při přípravě pokrmů. Vzduchotechnika je vlastně plechové potrubí a žádná složitá technická zařízení tu neočekávejte, přesto se vyplatí provádět její revizi v pravidelných intervalech. Revize vzduchotechniky totiž může odhalit přítomnost hořlavého mastného prachu a pak také plísně. Plísně samy o sobě nemusí působit lidskému organismu značné problémy, za těmi spíše stojí spory plísní, jimiž se plísně rozmnožují.
Spory poletují vzduchem a je-li jich v uzavřené místnosti velké množství, mohou negativně ovlivnit naše zdraví. Spory plísní jsou toxické a je v našem zájmu se jich zbavit, neboť je to zbytečná přítěž, kterou ke spokojenému životu rozhodně nepotřebujeme. Navrhoval bych dvě následující účinná řešení, jak zlepšit ovzduší uvnitř bytu a postarat se o lepší bytový komfort:
Dezinfekce vzduchotechniky. Začal bych tím zásadním, a tím je revize potrubí vzduchotechniky v paneláku. Nechal bych prověřit, zda nejsou vnitřní stěny potrubí pokryté mastným prachem, který může být zdrojem ničivého požáru, a zároveň bych nechal potrubí dle potřeby vydezinfikovat. Plísním se daří tam, kde je vlhko a teplo, přibližně s teplotou vzduchu mezi dvaceti a pětadvaceti stupni Celsia, a zároveň při vlhkosti nad šedesát procent, což by mohlo být právě uvnitř tohoto zařízení.
Pokojové rostliny. Nasadil bych do bytu dostatek pokojových rostlin, které účinně snižují nadbytečnou vlhkost vzduchu a udržují ji na optimálních hodnotách mezi 40 a 60 procenty. Jsou to například lopatkovec, palma horská, dracéna, tchýnin jazyk, břečťan, areka, zelenec a filodendron. Já některé z těchto rostlin v bytě mám a mikroklima uvnitř bytu se udržuje na hodnotě zhruba kolem 50 procentní vlhkosti vzduchu. Zároveň by se nemělo zapomínat na pravidelné větrání, které plísním nevyhovuje, a zároveň se tím snižuje koncentrace vydýchaného jedovatého oxidu uhličitého.
