Každý z nás chce bydlet. A většinou nějaké to bydlení také najdeme. Ale všichni máme jisté představy o tom, jak by takové bydlení mělo vypadat, a místo, kde žijeme, často takovým našim představám zrovna neodpovídá. A proč bydlíme v mnoha případech hůř, než jak bychom bydlet chtěli? Na tuto otázku vám jistě nemusím složitě odpovídat. Odpověď znáte i vy sami. Naše bydlení bývá třeba i na hony vzdálené od toho ideálu, který jsme si vysnili, proto, že nemáme peněz nazbyt. A čím kvalitnější bydlení chceme, tím víc nás to stojí.
Chtěli bychom třeba bydlet ve svém domě nebo aspoň bytě. Ale je nám v mnoha případech jasné, že se budeme muset spokojit jenom s nájemním bydlením nebo možná i ještě něčím horším. Chtěli bychom bydlet v nádherné budově na krásném místě, ale namísto toho trávíme svůj život na místě mnohem horším. A to proto, že je koupě vlastního domu nebo bytu odpovídajícího našim představám nad naše finanční možnosti. A i když si na pořízení třeba vlastního bytu šetříme, při pohledu na ceny ve většině případů zjistíme, že je zdražování rychlejší než růst naspořené částky. Takže se nám vlastní bydlení nejednou spíše vzdaluje, než abychom se k němu přibližovali.
Někoho napadne, že by si vzal hypotéku a za takto získané peníze si vhodnou nemovitost koupil. Stal by se tak jejím vlastníkem a pak by ji po léta splácel. Což není zrovna dokonalá představa, ale je to schůdné a akceptovatelné řešení. Jenže soukromé nemovitosti bývají tak drahé, že kdekdo v bance nedostane ani hypotéku. K jejímu splácení by totiž bylo vzhledem k cenám nemovitostí potřeba tolik peněz, že si to člověk nemůže dovolit, neposkytnou mu tu hypotéku, za jakou by se vlastní byt koupit dal. Ale nic není ztracené. Když to nevyjde s vlastním bytem, může si člověk pořídit třeba byt družstevní. Ten je levnější a tím je pravděpodobnější i dostupnost nižší potřebné hypotéky. A tak nakonec hypotéka družstevní byt zaplatí. A člověk může příjemně bydlet.
